PROČ JE ŽIVOČIŠNÉ ZEMĚDĚLSTVÍ ŠPATNÉ PRO ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ?

V roce 2006 Organizace Spojených Národů uvedla:

"Odvětví živočišné výroby se jeví jako jeden ze dvou nebo tří nejvýznamnějších přispěvatelů k nejzávažnějším problémům životního prostředí v každém měřítku, od lokálního po globální. Tato zjištěná skutečnost by měla být jedním z hlavních politických témat, která by řešila problémy degradace půdy, změny klimatu a znečištění ovzduší, nedostatku vody a znečištění vody, a ztráty biologické rozmanitosti."

OSN pak o čtyři roky později (2010) varovala, že globální posun k veganské stravě je zásadní pro záchranu světa před hladem, palivovou chudobou a dalšími možnými dopady změny klimatu.

Celosvětově, 26 procent veškerého bezledového povrchu země se používá pro pastvu zvířat. A celkově, živočišné zemědělství používá 83 procent veškeré zemědělské půdy, přesto poskytuje méně než 20 procent spotřebovaných kalorií a méně než 40 procent spotřebovaných bílkovin.

Odhaduje se, že 85 procent zemědělské půdy ve Velké Británii je využíváno jenom pro zvířata, což je téměř 50 procent celé pevniny Spojeného Království. V USA se používá 41 procent celkové pevniny pro chov zvířat ve srovnání se 4 procenty, které se používají k pěstování rostlin přímo pro člověka. Polovina veškeré zemědělské půdy se v USA používá speciálně pro produkci hovězího masa, i když tvoří pouze 3 procenta dietních kalorií.

Chov zvířat je hlavní příčinou odlesňování deštných pralesů a největším hnacím motorem ztráty celkového přirozeného prostředí. Živočišné zemědělství, které taky zahrnuje chov ryb, je uvedeno jako hrozba pro 24,000 z 28,000 druhů, kterým hrozí vyhynutí. 

A pokud jde konkrétně o brazilský Amazon, chov dobytka je zodpovědný za 80 procent ztráty deštného pralesa. Nedávné vyšetřování Úřadu Investigativní Žurnalistiky prokázalo, že v roce 2019 požáry v Amazonii byly třikrát častější v oblastech, kde se chová dobytek.

Co se týče sóji, zhruba 75 procent veškeré sóji, která se pěstuje, se používá ke krmení hospodářských zvířat. A pouze 6 procent celých sójových bobů, které jsou vyprodukovány, se používá k výrobě rostlinných produktů, jako je tofu, sójové mléko a další rostlinné alternativy.

Pokud jde o emise, zpráva z Oxford univerzity uvádí, že i kdyby byly emise fosilních paliv odstraněny okamžitě, emise produkované samotným zemědělským odvětvím by nejenom znemožnily omezit oteplování o 1,5 stupně Celsia, ale dokonce bychom mohli stále zasáhnout i dva stupně.

To znamená, že změny v našem potravinovém systému jsou zásadní, pokud se chceme vyhnout zmizení korálových útesů, vytváření extrémnějších vln veder, nedostatku vody, sucha a nedostatku potravin pro stovky milionů dalších lidí, což by je nutilo se stát klimatickými uprchlíky. A změny jsou taky zásadní, pokud se chceme vyhnout zániku světové biologické rozmanitosti, zvýšení míry mrtvých zón a vyhynutí živočišných druhů, a stoupání hladiny moří způsobující záplavy velkých měst jako je Bombaj, Šanghaj, Miami a New York. Dokonce existuje i hrozba úplného zmizení pod hladinou pro ostrovy v jižním Tichém oceánu.

Živočišné zemědělství je zodpovědné za produkci mezi 14,5 až 18 procenty celkových emisí skleníkových plynů, díky čemuž je zodpovědné za více emisí než kombinované výfuky veškeré dopravy na celém světě. Samotná metoda, kde se vláčí síť po dně oceánu pro lov ryb je zodpovědná za produkci stejného množství emisí jako celý letecký průmysl.

Přechodem na rostlinnou stravu můžeme snížit emise v zemědělství až o 73 procent v zemích s vysokým příjmem. Studie, která analyzovala 313 různých potenciálních potravinových systémů, objevila, že nejvyšší emise skleníkových plynů byly nalezeny v potravinářských systémech, které zahrnovaly vysokou poptávku na maso přežvýkavců a mléka, a nejnižší emise pocházely z rostlinné stravy.

Co ale místní živočišné produkty? Nejsou udržitelnější, než nákup rostlinných potravin ze zahraničí? Ne podle vědy. Ve skutečnosti, pokud jde o hovězí maso, jen zhruba 0,5 procenta emisí pochází z dopravy a u jehňat jsou to pouze 2 procenta, což znamená, že problémem chovu zvířat je samotné zemědělství. I s rostlinnými potravinami, jako je avokádo, pouze 8 procent z celkové stopy pochází ze samotné přepravy - ve skutečnosti na většinu potravinářských výrobků připadá méně než 10 procent emisí z přepravy, přičemž vyšší procento přepravy je jednoduše odrazem skutečnosti, že potraviny přirozeně produkují nižší množství skleníkových plynů.

Zpráva porovnávající emise skleníkových plynů z průměrné stravy napříč zeměmi EU dále odhalila, že doprava byla zodpovědná pouze za 6 procent celkových emisí souvisejících se stravou, a když byly výsledky rozděleny podle potravin, ukázalo se, že živočišné produkty jsou odpovědné za 83 procent emisí průměrné stravy v EU, ve srovnání s pouhými 17 procenty z rostlinných potravin.

V USA byly analyzovány dopady výběru potravin na klima a ukázalo se, že transport potravin představuje pouze 5 procent emisí průměrné americké domácnosti, což odpovídá přibližně 0,4 tunám ekvivalentu CO2. Studie však ukázala, že nahrazení kalorií z červeného masa a mléčných výrobků alternativami rostlinného původu pouze jeden den v týdnu by ušetřilo 0,46 tun ekvivalentu CO2. Což znamená, že konzumace potravin rostlinného původu místo červeného masa a mléčných výrobků jen jeden den v týdnu by dosáhla stejného výsledku, jako strava s nulovým počtem kilometrů jídla (potraviny, bez potřeby transportu).

Jediným způsobem, jak by mohl být nákup místních živočišných produktů udržitelnější, je to, pokud by měl chov / pěstování různých potravin stejný ekologický dopad, s pouze jediným rozdílem, a to v počtu kilometrů, které by obě potraviny musely cestovat. To samozřejmě není tento případ.

Není však regenerativní hovězí maso dobré pro životní prostředí, protože pasoucí se dobytek může absorbovat uhlík zpět do půdy? Ne podle metaanalýz, které byly na tohle téma provedeny. „Grazed and Confused“, zpráva výzkumných pracovníků z Oxfordské univerzity, uvádí, že určitá řízení pastev mohou do půdy vnášet uhlík, to by ale v nejlepším případě činilo pouze 20 až 60 procent z ročních emisí, které zvířata produkují.

Po několika desetiletích dosáhne půda tzv. uhlíkové rovnováhy, což znamená, že půda již nemůže zachytit žádný další uhlík. V daném okamžiku by žádné další emise produkované zvířaty nebyly vyrovnány. Farmáři by tedy buď museli výrazně zvětšit plochu využívanou pro chov zvířat, nebo přestat hospodařit - což znamená, že pasoucí se zvířata nejsou efektivní krátkodobou ani dlouhodobou strategií pro řešení tohoto problému.

Podle slov jednoho z předních výzkumníků „Grazed and Confused“, doktorky Tary Garnettové z Oxfordské univerzity:

„Pasoucí se zvířata jsou čistými přispěvateli ke klimatickému problému, stejně jako všechna ostatní hospodářská zvířata. Rostoucí živočišná výroba a spotřeba, bez ohledu na zemědělský systém a typ zvířat, způsobují škodlivé uvolňování skleníkových plynů a přispívají ke změnám ve využívání půdy.“

Kolik vody je zapotřebí k výrobě 1 kg hovězího masa? Živočišné výrobky obecně vyžadují mnohem větší využití sladkovodních zdrojů než rostlinné výrobky. Podle výzkumu IHE Delft je zapotřebí 15 415 litrů vody na výrobu 1 kilogramu vykostěného hovězího masa. Pro srovnání, na vypěstování 1 kilogramu zeleniny je potřeba 322 litrů vody. Z pohledu využívání sladkovodních zdrojů je efektivnější získávat kalorie, bílkoviny a tuky prostřednictvím rostlinných výrobků než skrze výrobky živočišného původu.

I hovězí maso s nejnižším ekologickým dopadem je zodpovědné za šestkrát více skleníkových plynů a třicet šestkrát většímu využití půdy než rostlinné bílkoviny, jako je hrach. 

Navíc existuje více lepších způsobů jak využít půdu. Výzkum amerického potravinového systému zjistil, že rekonfigurace zemědělské půdy z krmiva pro zvířata na plodiny jedlé člověkem, zejména ty, které podporují pozitivní zdravotní výsledky, jako je ovoce, zelenina a luštěniny, by nasytilo dalších 350 milionů lidí ve srovnání s tím, co produkuje stejná plocha půdy v současném potravinovém systému USA.

Pro porovnání, v USA žije přibližně 330 milionů lidí, což znamená, že další národ o velikosti USA by mohl být krmen pouze ornou půdou, která se v USA v současné době používá ke krmení zvířat. I kdyby bylo hovězí maso ve stravě americké populace zaměněno za fazole, uvolnilo by se necelých 700 000 čtverečních kilometrů, což je přibližně 42 procent americké orné půdy.

Ve Velké Británii by jen jedna třetina orné půdy, která se v současné době používá k pěstování krmiva pro zvířata, mohla poskytnout 62 milionům dospělých lidí pět porcí ovoce a zeleniny denně po celý rok, což je mimochodem téměř celá britská populace.

Pokud by svět přesunul k rostlinné stravě, mohli bychom nakrmit všechny lidi na planetě a globální zemědělská půda by se také mohla snížit o více než 75 procent, což je ekvivalentní velikost Číny, Austrálie, Spojených států a celé Evropské unie dohromady, která by již nebyla pro živočišné zemědělství zapotřebí. Tuto půdu bychom mohli znovu zalesnit a obnovit, navrátit ztracené přirozené prostředí a zvrátit decimaci světové biologické rozmanitosti.

Odhaduje se, že přetvořením živočišných farem na půdu s přirozenou vegetací bychom mohli v průběhu 100 let každoročně odstranit z atmosféry přibližně 8,1 miliardy metrických tun oxidu uhličitého, což je zhruba 15 procent celkových světových emisí skleníkových plynů. Rostlinná strava by tedy nejen snížila celkové roční emise přibližně o 14 procent, ale navíc by nám umožnila se zbavit dalších 15 procent celkových ročních emisí uhlíku.

Také by to znamenalo snížení okyselování půdy a nepřirozené eutrofizace, proces který vytváří květy řas a mrtvé zóny, o 50 procent.

Všechny problémy spojené s chovem zvířat pocházejí z planety, na které je necelých 8 miliard lidí. Očekává se, že během příštích třiceti let se naše populace zvýší na 10 miliard. Nicméně, globální trendy ukazují, že spotřeba živočišných výrobků se zvyšuje bez ohledu na růst populace. To znamená, že do roku 2050 bude celková poptávka po potravinách živočišného původu o 70 procent vyšší, a konkrétně o 88 procent vyšší co se týče masa přežvýkavců. K tomu bude zapotřebí dalších 593 milionů hektarů půdy - velikost dvou Indií.

Něco se jednoznačně musí rychle změnit. Kolik deštných pralesů je třeba vykácet nebo vypálit? Musí být velká města a celé ostrovy zaplaveny pod vodu? Kolik dalších přirozených prostředí je třeba zničit a kolik dalších živočišných druhů musí vyhynout? Kolik dalších lidí musí trpět nedostatkem jídla a vody? A kolik dalších lidí se musí stát klimatickými uprchlíky než si uvědomíme, že musíme změnit náš potravinový systém?

Vedoucí autor největší a nejkomplexnější analýzy, která kdy byla provedena, analyzující dopad potravin a zemědělství na životní prostředí – „Snižování dopadů potravin na životní prostředí prostřednictvím výrobců a spotřebitelů“ (2018) - uvedl v komentářích pro Guardian, že:

„Rostlinná strava je pravděpodobně tím nejlepším způsobem, jak snížit váš dopad na planetu Zemi, nejen co se týče skleníkových plynů, ale i co se týče globálního okyselování, eutrofizace, využívání půdy a využívání vody.“

Samozřejmě, ne každý z nás může jednoduše přejít na rostlinnou stravu z různých zdravotních důvodů, jako například lidé, kteří vyžadují přísnou bezlepkovou stravu; lidé kteří mají problémy se vstřebáváním zinku, železa nebo vitamínu B12, či lidé, kteří mají alergii na sóju a nebo ořechy. Pro takové lidi tahle změna rozhodně není nemožná, ale může být mnohem obtížnější než pro ostatní. Někteří zase ani změnu podstoupit nemusí, jako například domorodé kmeny, které žijí v souladu se svým prostředím a jejichž ekologická stopa je minimální.

Většina privilegovaných lidí ale tuhle možnost jednoznačně má. Já osobně bych doporučil začít alespoň s jedním celistvým rostlinným jídlem týdně (žádné polotovary nebo rychlá občerstvení) a postupně zvyšovat frekvenci. Na internetu je spousta vynikajících receptů a moje manželka se o naše recepty taky ráda podělí.

Je to už 11 let, co nám OSN řekla, že musíme přejít na rostlinnou stravu. Nemáme další desetiletí nazbyt.

Část tohoto článku je českým překladem originálního článku Eda Winterse na stránkách SURGE.

Všechny snímky v tomto článku byly pořízeny z Earthling Ed videa na stejné téma.

Všechna práva vyhrazena Edem Wintersem a spol.